Jen sedmdesát let

Radek Skramoušský in memoriam

Potkali jsme se před sedmdesáti lety jako dva malí chlapečkové na chodbě dejvického činžáku a už nám to zůstalo. Co nás stmelilo, byla láska k vodnímu živlu, potápění a dobrodružství s ním spojené. Svůj objevený svět jsme pevně zakotvili na břeh hříměždického lomu u party ostřílený potápěčských matadorů, z přelomu padesátých a šedesátých let, od kterých jsme rozum brali a myslím si, že nikdy nepřebrali. Rodiče to s námi měli jednoduché, puberta se nás téměř nedotkla, od samého začátku jsme „vědecky bádali“ po vzoru našich idolů, velikánů světového potápění, Hanse Hasse a J.Y.Cousteaua. A také Vaška Rotta z pražského Sub Aqua Clubu, pod jehož bdělým dohledem jsme prováděli své první kroky, nebo spíš tempa v bazénu Axa a také pod vodní hladinou zatopených lomů, řek a rybníků za humny Velké Prahy. Ostřílení borci z Hříměždic, Pavel Kraus, Otta Šaffek, Jarda Čaj, Pavel Gross a bratři Katzové, abych vyjmenoval ty nejdůležitější, nás nasměrovali k tomu nejrozumnějšímu, k filmování a posléze k fotografování pod vodou. Kamera Admira 8mm a fotoaparáty Exakta a Praktica by mohly vyprávět o našich začátcích, o hodinách strávených nejen u pracovních stolů při výrobě pouzder, ale také po nocích v rádoby koupelnové černé komoře a o radosti z prvních výsledků, kdy bylo na první pohled poznat, že se jedná o plovoucí štiku a nikoliv o mlhovinu Andromedy na noční obloze. Malinký lom nedaleko Dobříše, zvaný Muničák by také mohl vyprávět o našem „hrdinství“ při zkoumání a natáčení nebezpečných artefaktů války, pancéřových pěstí, ručních granátů a minometných náloží, uložených na dně. Celuloidové 8 mm kotoučky z těch časů však stále čekají na zdigitalizování. Pak přišel čas potápěčského zmoudření, pouzdra i potápěčská výzbroj dosáhla kvality hodné našich předsevzetí a my vyrazili za hranice všedních dnů. Jugoslávie, Bulharsko, Německo východní i západní… Radek to dotáhnul k naprosté dokonalosti svojí účastí na slavné 99denní expedici Korál do hlubin Rudého moře v roce 1985. Stačí dohledat na You Tube. Po změně poměrů jsme začali vzápětí po roce 90 objevovat krásy korálových hlubin rudomořského pobřeží Sinaje spolu. A samozřejmě se skupinou kamarádů. Byly to pro Radka nezapomenutelné okamžiky, vrátit se po letech na mýtický Ras Muhammad, jehož zátoku byl připraven již nikdy nevidět. Jezdili jsme do Sharm al Sheiku dlouhá léta, dokud turistický ruch na jihu Sinaje nepřesáhl únosnou míru. Pak se naše cesty rozdělily, každý jsme zamířili na jiný konec světa, Radek do Indického oceánu a Karibiku. Jeho cesty našly naplnění při loňské výpravě na souostroví Tuamotu, na Tahiti a ostrov Bora Bora.

Radek zemřel po krátké těžké nemoci 3. května 2019 v odpoledních hodinách. Čest jeho památce, byl skvělým parťákem a mým nezapomenutelným celoživotním souputníkem. R.I.P.